Tesařovi.cz

Bonifacio stojí minimálně za strávený půlden. Výlet loďkou podél útesů, na kterých je město postaveno, opevnění, námořnický hřbitov, je tam toho zkrátka dost. Jen až budete hledat ten dům, co se v něm narodil Napoleon, neočekávejte nic honosného. Je tam pouze pamětní deska přidělaná na oprýskaném domě činžovního typu, kterých je plné město.

Po prohlídce Bonifacia a pár kilometrech jsme ještě všichni společně zastavili na kafe, protože dál se naše cesty dělily. Jirka s Péťou jedou do hor a my už klidnější cestou podél pobřeží. Budeme ve spojení přes telefon a sraz jsme si naplánovali až v Itálii, kempu na Lago di Garda. Ještě jsem půjčil Jirkovi nějakou hotovost, kdyby měli cestou nějakej malér a popřáli jsme si šťastnou cestu. Večer jsme zakempovali už v Bastii, odkud nám druhý den jel trajekt zpět do Itálie. (more…)

Ajaccio jsme opustili na druhý den brzo ráno, právě v čas, abychom jsme si vychutnali ranní dopravní špičku. Zdeňce bylo špatně, Vláďovy sepnuly větráčky, Jirka nemluvil, jen koulel očima a potil se, co budu povídat, všem nám bylo krásně

Najeli jsme na hlavní silnici N196, protože jsme se obávali, že cesta po pobřeží by byla v tomto úseku do Bonfiacia moc pomalá. Jako zastávku před Bonifaciem jsme zvolili městečko Sartene a musím říct, že jsme zvolili dobře. Městečko je zřejmě postavený přesně pro účely motorkářský dovolený, mohu jen doporučit. Sartene je při cestě, lze tam bezpečně zaparkovat motorky na hlavním náměstíčku, procházka po kulturním a historickém centru nezabere víc jak hodinu a mají tam dobrý coctailový bar (s vynikajícím milk-shakem), ze kterého je navíc vidět na zaparkované motorky. Cesta ze Sartene do Boniafacia, nám zabrala slabou hodinku.

(more…)

Z Bastie jsme se vydali směrem na sever po silnici D80, objet Cap Corse. Během prvních pár kilometrů se nám Korsika ukázala v plné kráse. Zapadající sluníčko, cesta podél útesu, prostě nádhera. Jestli jste zvyklí, že si na dovolené vždycky sjedete plošku na zadní pneumatice od toho, jak jedete pořád rovně, tak vězte, že na Korsice se vám to určitě nestane. Zatáčka střídá zatáčku a lze říct, že rovný úsek by člověk pohledal.

Do kempu jsme dorazili až kolem deváté. Bylo ještě trochu světlo, ale sluníčko tou dobou už mělo dávno po šichtě. Rozbili jsme tábor a po očistě jsme zašli na večeři do místní kempové pizzerie. Pizzu jsme spláchli dobrým francouzským vínem a šli jsme spát. (more…)

Jak je to vlastně s těmi Korsickými separatisty J Sestava byla jasná, Jirka s Péťou na Hondě VFR800, Vláďa s Martinou na novém oři KTM 950 no a já se Zdeňkou na Inazumě GSX1200. Oproti minulým rokům jsme se dokázali všichni domluvit na termínu dovolené a mohli tak vyrazit společně Popisovat proces balení by byla ztráta času, protože několik dovolených v sedle již máme za sebou, takže zde již můžeme mluvit vysloveně o rutině. První den jsme naplánovali cestu z Prahy do Horní Vltavice, do kempu, který je hned u hranic, ale ještě na našem území. Je to vždy taková poslední zastávka před opuštěním rodné hroudy, kde si člověk rozbalí a zjistí co všechno doma zapomněl a jestli se mu vyplatí se pro to vracet. Jednou se takhle náš kolega dokonce vracel zpátky domů (asi 250 km) pro techničák od motorky (ahoj Tome J)

Naše posádka společně s partou od KTM vyrazila v pátek kolem šesté z Prahy. Vzali jsme si moudře půl dne dovolený, abychom se nemuseli stresovat s balením a odjezdem. Jirka s Péťou toho měli v práci krapet víc, takže vyráželi až později. Cesta z Prahy do Horní Vltavice byla mokrá. Což o to, člověk nemoknul na moto poprvé ani naposled, ale stejně mě mrzelo, že tu klasickou letní bouřkovou přeháňku, kterou stačilo přečkat pod prvním mostem, jsme projeli bez nemoků a kapánek jsme zvlhli …. Schválně, stalo se vám někdy, že by na vás někdo během 2 kilometrů vylil celý bazén vody? Ernesťáci přistáli v kempu až za tmy, ale v pořádku. Večer proběhlo pivko, plán cesty na příští den a šlo se spát. (more…)