Egypt 2002
Friday, May 24th, 2002 No, co Vám mám povídat,…..život není žádná legrace, občas s náma pěkně zamete a to se pak člověk buď musí zbláznit nebo jít do sebe a něco udělat,….Já jsem udělala,…..přistoupila jsem na manželovo dvouleté naléhání, ať se začnu potápět, ……..první chvíle nebyly lehké, ale s postupem času jsem si v potápění našla zalíbení a tak, když padl návrh jet v dubnu do Egypta, se srdcem v kalhotách jsem hrdinně přikývla.
Nejenže jsem se děsila potápění samotného,…doposud jsem trávila chvíle pod vodou pouze v bazénu v maximální hloubce 3 metry, ale ještě navíc jsem se bála letu, takže jsem se při startu a pak ještě dlouho poté levou rukou křečovitě držela Štěpána a pravou mačkala žlutého plyšového pejska z Ikea.
Všechno nakonec proběhlo v naprosté pohodě a po asi ještě 7 hodinovém lopocení se, v tak malém autobuse, že se mi tam nevešli ani nohy, pokud jsem je nenarvala mezi změť ostatních nohou, co se proplétali a mačkali v uličce kde klimatizace buď fičela tak, že si člověk připadal jak ve sněhové bouři někde uprostřed hor nebo nefoukala vůbec a vedro a smrádek tě neustále upozorňovali, že by to mohla být tvá poslední hodinka, než se udusíš,….. jsme dorazili do přímořského městečka Dahab. (more…)